Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kozák habrový

 

Kozák habrový
(Leccinum pseudoscabrum (Kallenb.) Šutara)

p3157364.jpg

 

Zařazení: jedlé

Rozšíření: hojné

Období růstu: červen - září

 

 

 

 

 

Klobouk

Klobouk je 50-120(150) mm široký, zprvu polokulovitý, potom klenutý, nakonec až poduškovitý, ve všech stádiích vývinu bez zřetelné přívěskaté blanky na okraji klobouku, špinavě žlutý, šedožlutý, okrový, hnědý nebo černohnědý, ve stáří někdy až úplně černý. Povrch klobouku je často vrásčitý, většinou holý, jen vzácně u některých mladých plodnic místy pokrytý velice jemnými vlákenky nebo plstnatými krupičkami, viditelnými pod lupou. Na otlačených místech povrchu klobouku tmavne, v dospělosti často políčkově rozpraskává.

 

Hymenofor

Rourky jsou v dospělosti 10-18 mm dlouhé, okolo vrcholu třeně stlačené, téměř volné, bílé nebo bělavě krémové, u dospívajících plodnic v určité fázi trochu špinavě nažloutlé, ve stáří našedlé nebo až šedohnědavé, na řezu tmavnoucí. Póry jsou drobné, okrouhlé, stejné barvy jako stěny rourek, na otlačených místech silně tmavnoucí do šedočerna nebo černa, před úplným ztmavnutím někdy s přechodnou, špinavě načervenalou nebo červenofialovou fází.

 

Třeň

Třeň je 70-160 x 10-25 mm velký, štíhlý, protáhle kyjovitý nebo válcovitý, v horní části obvykle trochu rýhovaný, bílý nebo bělavý, ve stáří někdy částečně našedlý, na povrchu šupinkatý. Šupinky jsou na vrcholu třeně v mládí bělavé a později našedlé, v dolní polovině třeně zpočátku šedé, potom černošedé a nakonec hnědočerné nebo černé. Bazální plst je bílá nebo bělavá, někdy místy nepatrně nažloutlá.
 

Dužnina

Dužnina je u mladých plodnic bílá nebo bělavá, na řezu tmavnoucí do černošeda, v klobouku a ve vrcholu třeně často až úplně do černa, někdy na začátku oxidace během nabíhání tmavých tónů se objevuje také špinavě načervenalý nebo červenofialový odstín, který po několika minutách mizí. Ve spodní části třeně je tmavnutí dužiny jen většinou slabé nebo téměř žádné. Ve stáří mají dužina a celý povrch plodnice tendenci postupně samovolně tmavnout, někdy až uplně černat. Chuť je příjemná, vůně dužiny nenápadná.

 

Mikroskopické znaky

Výtrusný prach je hnědý, výtrusy jsou (11,5) 14-19 (21,5) x 5-6 (6,7) μm velké, hladké, elipsoidně vřetenovité, z bočního pohledu s více nebo méně zřetelnou suprahilární depresí.

 

Biotop

Druh rostoucí na našem území především v nížinách a pahorkatinách v listnatých nebo smíšených lesích pod habry nebo lískami. Pod lískami se někdy objevuje i ve vyšších polohách.

 

Kdy roste

červen až konec září.

 

Možnost záměny

Kozák březový (Leccinum scabrum), který není tak statný, dužnina se mu nezbarvuje a nemá tak tmavý výtrusný prach, začíná růst později a pouze pod břízou a je jedlý. 
Kozák topolový (Leccinum duriusculum), ten však má šupinkatě vláknitý a vrásčitý klobouk, který není za vlhka tak slizký a je mohutnější. Je také jedlý.

 

Další zajímavosti a postřehy

Je chutnější než kozák březový (Leccinum scabrum), protože nemá tak dřevnatou nohu a rozměklý klobouk. Velmi málo červivý. Je to mykorhizní druh.

 

Vědecká/lidová synonyma

Boletus carpini (R. Schulz) A. Pearson
Boletus pseudoscaber Kallenb.
Boletus scaber var. carpini R. Schulz
Krombholzia pseudoscabra (Kallenb.) Vassilkov
Krombholziella carpini (R. Schulz) Alessio
Krombholziella carpini (R. Schulz) Bon
Krombholziella pseudoscabra (Kallenb.) Šutara
Leccinellum carpini (R. Schulz) Bresinsky & Manfr. Binder
Leccinum carpini (R. Schulz) M.M. Moser ex D.A. Reid
Trachypus carpini (R. Schulz) J. Favre

 

Význam

Dobrá, hojná jedlá houba.

 

Literatura a zdroje

Hřibovité houby aut.J.Šutara,M.Mikšík,V.Janda
Biolib.cz

http://ohoubach.cz